Střešní asfaltové šindele, tedy výřezy ze speciálního asfaltovaného pásu, taktéž nazývaného bitumenovým pásem, si v posledních letech na našem trhu vydobyly pevné místo mezi lehkými střešními skládanými krytinami.
Na trhu jsou střešní asfaltové šindele stále ještě lidově označovány podle země jejich vzniku jako například kanadský šindel, finský šindel a hojně taktéž i „bonský“ asfaltový šindel, dle sídla společnosti AWA která jako první zavedla výrobu bitumenových šindelů na evropském území a její střešní šindele vysoké kvality byly dováženy taktéž na území ČR. Asfaltový „bonský“ šindel značky AWA je již ovšem mýtem na trhu šindelových krytin a delší dobu se již na našem trhu šindelových krytin neobjevuje. Jeho kvalitativním nástupcem se stal finský sbs modifikovaný střešní šindel KATEPAL.
Všeobecně se střešní bitumenové, neboli asfaltové, šindele vyrábějí v mnoha zemích a jejich výrobci nabízejí zákazníkům širokou škálu střešních asfaltových šindelů v různých kvalitativních třídách, zejména však v různých tvarových i barevných provedeních, tak jako i zmíněný finský šindel KATEPAL, který je nabízen v typech KATEPAL Classic KL, KATEPAL Jazzy, KATEPAL Katrilli, KATEPAL Rocky a také KATEPAL Foxy, který je naprostou a ojedinělou novinkou na trhu střešních šindelů. Slovo Super bylo do výrobní řady šindelů přidáno v roce 2005, kdy se finské střešní šindele začaly vyrábět z SBS modifikovaného bitumenu a šindele se tak staly „Supermateriálem“ nejvyšší kvality, oproti klasickým šindelům vyráběným z oxidovaného bitumenu. Slovo KATEPAL označuje výrobce, firmu KATEPAL OY, vyrábějící střešní šindele na území Finska. Typy Classic KL, Jazzy, Katrilli, Rocky a Foxy jsou pak tvarovými modifikacemi, které se následně lišíí dle barev u jednotlivých typů.
Životnost střešních šindelů
Životnost šindelů se pohybuje od 30 do 60 let, přičemž výrobci garantují většinou tu spodní hranici. Vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Všechny střešní asfaltové šindele v průběhu své životnosti plešatí – ztrácejí hydrofobizovaný posyp. Otázkou je jen jakou rychlostí. Nemělo by to být v řádu let, ale v řádu desítek let. Hydrofobizovaný posyp je významným konstrukčním prvkem asfaltových střešních šindelů, bez kterého není možno počítat s dlouhodobou životností. Pokud tedy asfaltové šindele rychle plešatí, je to možné z těchto důvodů:
Prvním z nich je nevhodný primární výrobní materiál. Asfaltové šindele se vyrábí z pásového materiálu vysekáváním na speciální stolici. Pro tento účel se používá speciální materiál, který vykazuje vyšší soudržnost asfaltové hmoty s posypem. Tato přilnavost je vyšší než u obvyklých asfaltových pasů určených pro hydroizolace plochých střech.
Druhým důležitým předpokladem je, že na asfaltových střešních šindelích nesmí namrzat srážky, to znamená, že konstrukční řešení střešního pláště musí být navrženou tak, aby se tento efekt nevyskytoval. V případě, že srážky na asfaltových šindelích namrzají dochází k vytrhávání jednotlivých granulí posypu z asfaltové hmoty a asfaltové šindele plešatí. Úplným destruktivním důsledkem tohoto efektu je pak trhání jednotlivých šindelů, zvlášť u šindelů s takzvanými thermobody ( lepicími proužky ).
U finských šindelů KATEPAL je použito vstupních materiálu těch nejvyšších standardů, ať je šindele možné vyrábět z kvalitní nosnou vložkou, která je obalována vysoce kvalitním sbs modifikovaným asfaltem, neboli bitumenem ( sbs modifikaci je taktéž možné „laicky“ vysvětlit jako přidávání modifikátoru, v tomto případě syntetického kaučuku, do surového asfaltu, který asfaltovou hmotu změkčuje a posypový materiál je tak ideálně zalisován a povrch je tak maximálně soudržný a hladký ), který je nanášen i v celé spodní ploše šindelového pásu v podobě sbs modifikovaného lepidla a vytváří tak systém celoplošného lepení, který je maximálně účinný na prostup vody i kapilárním způsobem, oproti klasickým thermobodům a šindelům bez celoplošného lepení, a finské střešní šindele KATEPAL jsou tak používány i v nižších sklonech. Celý systém konstrukce krovu se střešními šindeli KATEPAL je pak navržen tak, ať dochází k dokonalému provětrání střešního pláště minimalizujícím namrzání srážek. Tím je pak dosaženo maximální životnosti střešního pláště s použitím finského sbs modifikovaného střešního šindele KATEPAL, který splňuje nejvyšší standardy kvality bitumenových střešních šindelů dle normy EN 544, třídu kvality I.
Kvalitní nosná vložka je základ
Střešní šindele na nosných vložkách z nasákavých materiálů jsou zcela nahrazovány nosnou vložkou z netkané skleněné textilie a navíc je dobré si při výběru střešního šindele ohlídat s jakou gramáží nosné vložky je šindel konstruován. Je pravidlem, že čím je vložka těžší, tím je šindel kvalitnější. Rozpětí gramáží je od 80 do 120 g/m2 a projeví se v pevnosti nabízeného šindele. Pro třídu kvality I. v evropské normě EN 544 pro střešní šindele je požadována minimální hmotnost 110 g/ m2. Finské střešní sbs modifikované šindele KATEPAL jsou konstruovány s nosnou vložkou 120g/m2, tak aby mohly být pokládány v těch nejtvrdších podmínkách a maximálně tak uspěly mezi lehkými střešními skládanými krytinami a obzvláště v bohaté konkurenci střešních bitumenových šindelů.
Oxidovaný nebo modifikovaný bitumen
Asfaltová hmota použitá pro šindele je zcela jistým rozhodujícím kritériem pro výběr šindele. Minimální bod tání asfaltu by měl být 90 °C, ovšem šindele z oxidovaného asfaltu mají bod tání kolem 80°C. Rozdíl je také v životnosti těchto materiálů. Šindele vyrobené z oxidovaného asfaltu, kde se ve své podstatě jedná o provzdušněný surový asfalt, opatřený hrubozrnným břidličným posypem, přes různé záruky ze své podstaty nemohou v našich klimatických podmínkách splňovat hydroizolační schopnosti déle než 20 let. Z tohoto pohledu lze říci, že oxidované šindele jsou vhodné na stavby netrvalého charakteru jako jsou altány, kůlny, apod.
Do našich podmínek a s očekáváním životnosti 40 - 60 let je na střechy rodinných domů nutné použít modifikované střešní šindele. Jedná se o kvalitní hmotu modifikovanou pomocí SBS, což je syntetický kaučuk, který zpomaluje stárnutí šindele, zajišťuje elasticitu a vysokou a trvalou přilnavost dekorativního posypu k asfaltové hmotě. Tady se dostáváme k další nevýhodě oxidovaných šindelů, kterou si řada uživatelů vyzkoušela na vlastní kůži, a to jsou zanesené okapy. Výrobci oxidovaných šindelů často argumentují, že po první zimě by již k odlupování nemělo docházet, ale vzhledem k charakteru materiálu a snižování přilnavosti oxidované asfaltové hmoty z důvodu stárnutí, lze již logicky polemizovat o ukončení tohoto procesu.
Preferujte modifikované šindele
Řada modifikovaných asfaltových šindelů tak představuje výrazný kvalitativní posun oproti šindelům z asfaltu oxidovaného. Pro zákazníka je nejdůležitější zvláště zvýšená tepelná stálost modifikovaných šindelů na +100 °C, u finského šindele KATEPAL dokonce i přes 100°C, oproti 80 °C uváděným u šindelů oxidovaných (podle předepsané laboratorní zkoušky). V praxi to znamená výrazné snížení rizika nežádoucích změn na krytině při vysokých letních teplotách a intenzivním slunečním svitu na plochách o vysokém sklonu. Modifikované šindele na druhé straně vykazují výrazně vyšší flexibilitu při teplotách nízkých (až do –30 °C), což v praxi znamená lepší zpracovatelnost krytiny zvláště na tvarově složitých podkladech, ale také podstatně vyšší odolnost krytiny proti mechanickému poškození např. padajícími kusy ledu nebo kroupami. Povlaková hmota šindelů „nekřehne” při nízkých teplotách. I když přilnavost keramického granulátu (břidlicových granulí) je uváděna ve shodném parametru podle EN 544 jako u šindelů oxidovaných, zvýšená elasticita povlakové modifikované hmoty je zárukou vyšší odolnosti proti otěru – zvláště adheze posypu zejména při nízkých teplotách, ale také kupříkladu při intenzivním dešti, nemluvě o krupobití. Pro praxi neméně podstatným vylepšením však je také samolepící úprava řady modifikovaných šindelů. U oxidovaných šindelů používané takzvané thermobody, tedy asfaltové lepící terče sloužící ke spojení horního a podkladního výseku v místě jejich vzájemného přesahu, byly u modifikovaných střešních šindelů KATEPAL nahrazeny nanesením samolepící asfaltové hmoty na spodní líc šindelového výseku v celé jeho ploše, určené k překrytí podkladního výseku.
Samolepící povrch je opatřen speciální folií, která se jednoduše odstraní bezprostředně před umístěním výseku na plochu střechy, čímž dojde k samovolnému přilepení výseku k podkladu, a to včetně klempířských prvků lemujících střešní plochu.
Pod šindel ventilaci
Pokud se šindelové střechy neventilují, teplota pod nimi vzrůstá. V důsledku toho stárne střešní konstrukce mnohem rychleji a současně vzniká pod střechou vlhký a pro život nezdravý vzduch. Odvětráním střechy se sníží teplota jak šindelové střechy, tak prostoru přímo pod ní, čímž se odstraní negativní vlivy na střešní konstrukci a zabrání se akumulaci vlhkosti v půdních prostorách. Ventilací se vyrovná teplota vně i uvnitř střechy. Střešní konstrukce bude potom schopna odolávat náhlým změnám teplot. Především pak těm, které vznikají v důsledku letních bouří. Odvětrání střechy představuje také prevenci ledových bariér. Ledové bariéry jsou důsledkem soustavného mrznutí a tání sněhu. Stává se, že teplo unikající střešním záklopem je zadržováno v oblasti podhledů zmrzlou břečkou. Pokud dojde ke vzniku ledových bariér, může dojít velmi jednoduše k vniknutí vody do střechy. Vzduch musí mít možnost volně cirkulovat mezi izolací a přibitým střešním záklopem, od okapů k hřebenům. Tím se prodlouží životnost vaší střechy, zvýší se komfort bydlení a upraví se vlhkost v domě, což povede k nižším účtům za služby, protože sušší izolace bude lépe fungovat. Tato skutečnost znamená výrazné zjednodušení vlastní pokládky šindelů, a to zejména v chladném a vlhkém počasí, kdy je klasické thermobody nutno nahřívat plamenem. Není také nutno používat asfaltového tmele pro nalepení šindelové šablony na klempířské prvky a dochází tak nejen k úspoře času, ale i finančních prostředků.
Klíč ke správné ventilaci
Profesionálové ve stavebnictví dodržují standardy statické ventilace, jež jsou uváděny v požadavcích na správné odvětrávání. Tyto požadavky stanoví poměr 1:300. To znamená jeden cm2 ventilace na každých 300 cm2 izolované střešní plochy. Kromě toho vyžadují specifikace dobrého odvětrání podkroví vyvážený ventilační systém – 50 procent odvětrávačů u okapu a 50 procent v horní části střechy. Vzduchová mezera mezi izolací a střešní krytinou musí být 4 až 6 cm. Vzduch by měl proudit dovnitř z dolní části střechy (okapy) a odcházet horní částí střechy (hřeben). Proudění vzduchu mezi okapovými a hřebenovými odvětrávači musí být bez překážek (tvořených izolací nebo krovy), aby se zajistila příčná ventilace. Celkový požadovaný čistý volný prostor (NFA) odvětrávacích otvorů je funkcí izolované střešní plochy (P) a sklonu střechy.
Jen při použití těch nejkvalitnějších materiálů v podobě kompletního střešního systému KATEPAL a dodržení stanovených technologických postupů doporučených výrobcem dosáhnete maximální životnosti svého střešního pláště.
